Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karmický zákon

Druhý zákon Karmy – každá síla působí ve své oblasti

 

Jestliže člověk zaseje semena do země, může sklidit úrodu pouze na zemi. Může zasít obilí s jiným úmyslem, např. s myšlenkou získat prostředky pro uskutečnění něčeho zlého, ale ze semene, které zasel, vyroste stejné žito nebo pšenice, jako kdyby sel s myšlenkou nakrmit hladové. Motiv je výraz rozumových, duševních nebo duchovních sil a jeho následky se mohou projevit pouze v oblasti mysli, vášní nebo ducha, což záleží na tom, odkud motiv pochází.

 Až když se myšlenka nebo cit rozhodl k činu, tento se odrazí pouze v pozemské sféře, naprosto nezávisle na motivu. Jestliže člověk postaví školu nebo nemocnici pro chudé a bude-li při tom jeho pohnutkou ctižádostivost, touha po pochvale nebo odměně, získají chudí totéž, jako kdyby pohnutka byla sebe ušlechtilejší. Ale pro opravdovou podstatu člověka, pro nesmrtelnou duši, je rozdíl nesmírně důležitý: v prvním případě, byla-li pohnutka sobecká, projeví se plody jeho činnosti pouze ve fyzickém prostředí, jeho duše při tom zůstane nedotčená. Ve druhém případě, byla-li pohnutkou nezištná snaha o dobro, šlechtí tento motiv duši a zanechá v ní nové zrnko nesmrtelnosti. Neboť dobrá hnutí duše vytvářejí setbu, jejíž úroda se sklízí na věčnosti. Dobré, špatné nebo smíšené motivy skutků se odrážejí na rozumu, srdci a vůli člověka. Avšak následky samotného činu, jestliže vyvolal u okolí blahobyt nebo radost, budou stejně příznivé pro jeho strůjce, ať byly pohnutky jakékoliv.

Zákony Karmy si vedou nejpřísnější účty a platí za vše, co člověk udělal, do posledního haléře. Největší sobec se narodí do příznivých podmínek, jestliže v minulosti napomáhal blahobytu okolí. Bude-li v těchto podmínkách spokojen a šťasten, nebo smuten a nespokojen, to bude záviset na jiném karmickém účtu, který dělá bilanci jeho motivů, jinými slovy – těch dobrých nebo špatných vlastností, které vytvářel ve skrytých koutech své duše.

Může se stát, že se člověk s nádhernou duší narodí do nejnepříznivějších vnějších podmínek, jestliže v minulosti způsobil svými nerozumnými činy svému okolí nouzi. Avšak, jestliže jeho pohnutky byli při tom čisté a nezištné, vtiskly mu vlastnosti, které mu pomohou tuto nouzi trpělivě a lehce zvládnout.

Zákon, podle kterého se každý druh projevující se energie odráží právě v té oblasti, ze které tato energie pochází, má pro rozvoj lidské duše obrovský význam.

Neboť fyzická energie, tj. skutky člověka, které mu přináší pozemské blaho nebo utrpení, podle toho, do jaké míry měly ten či onen vliv na ostatní, se těmito důsledky naprosto splatí. Nemají tu tvůrčí sílu, která shromažďuje poklady pro jeho nesmrtelnou duši. Člověka je možno srovnat s rolníkem, který vyšel na své pole a obdělává ho za slunečného počasí i v nepohodě, v zimě i v horku. Když je pole zorané a je zaseto, rolník se vrací domů, svléká svůj oděv a odpočívá. Když přichází znovu na své pole, aby sklidil úrodu, má na sobě již jiný oděv, ale na tom vůbec nezávisí výsledek sklizně. Sil sám Člověk, a jestliže byla setba skrovná, sklidí i skrovnou úrodu. (Psychologie Starého Východu jasně rozlišuje nesmrtelnou individualitu člověka a jeho smrtelnou osobu. Vše osobní umírá spolu s člověkem, ale veškerý výsledek osobních prožitků se zachovává v nesmrtelné individualitě a představuje její neměnný obsah. Odtud pramení rozšířené lidské vědomí – v transu – kdy se mysl osvobodí a začne působit mimo hranice fyzického mozku. „Sil sám člověk“ – označuje jeho nesmrtelnou individualitu, nikoliv dočasnou osobu.)

Bezvýznamný motiv zůstane pro duši bez následků, špatný motiv pozdrží její vývoj, dobrý ji navždy obohatí. Vysoký motiv, mající na mysli pouze vůli Boha, který pro sebe ničeho nežádá, vede člověka ke svobodě a k dokonalosti. Čím výše je zdroj, ze kterého pochází vnitřní činnost člověka, tím trvalejší a mohutnější budou její následky.

Když stojí svědomí člověka, který zná zákon Karmy, před střetnutím různých povinností a není mu jasné, jak má postupovat, probere si v klidu všechny své motivy, očistí své srdce od všeho sobeckého a vybere si nejvíce nezištný motiv. Jestliže se jednou rozhodl, postupuje bez váhání, beze strachu, s vědomím, že i když bude postupovat nesprávně, důležitá je pouze pohnutka. Následky možné chyby přestojí ochotně a trpělivě, jako poučení, které se z jeho duše nikdy nevymaže.

http://www.sebapoznanie.sk/Appl/WebObjects/VFPortal.woa/1/wa/articleDetail?articleId=133&wosid=hWmtBxkFyK1eyYhaYQlreM

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář