Jdi na obsah Jdi na menu
 


Soudí nás někdo i po smrti?

10. 4. 2010

Iluze soudu

Co se děje s těmi, kteří neplní stanovené podmínky? Takový člověk je černou ovcí. V tomto okamžiku na scénu vstupuje šestá iluze. Existuje soud, který může určit, zda člověk plní své podmínky, nebo ne? Iluze v lidském vědomí jde tak daleko, že zasahuje i Boha a Bůh se stává hlavním soudcem. Vývoj soudu je perfektní atribut hry života. Mnozí tomu uvěřili a žijí ve strachu, že budou potrestáni. Soud a odsouzení hluboce zraňují člověka, a proto je tato iluze tak účinná. Překáží prožívání toho, kdo je člověk ve skutečnosti.
Obrazek
Soud je od lásky velmi vzdálený. Kdo může potrestat nesmrtelnou duši? Ona je božská. Kdo může potrestat Boha? Bůh je láska. Duše je nesmrtelná, ale tělo žije na zemi a jeho mohou soudit a trestat. To se však děje jen tehdy, když je tělo od duše oddělené. Čím větší je toto oddělení, tím do větší iluze je tělo ponořené. Tím více je pro tělo soud a trest reálnější. Tato iluze soudu a trestu nás přivedla k tomu, že se člověk cítí hříšným již před narozením. Už má na sobě pečeť hříšníků (sexuální akt, akt stvoření - je hříšný). Většina lidí má strach, že budou zatraceni. Tato iluze přivedla k mýtus, že je člověk věčným otrokem. Bůh ho potrestal a vyhnal z ráje. Když žije člověk v iluzi, spiritualita se zkresluje také. Iluze existují proto, abychom vyzkoušeli sami sebe, jako neposudzujúcich. Nespravedlnost - to je iluze. U Boha niet viníky. Ale to neznamená, že nic nemusíme pozorovat a nevidět. Vždy je třeba vidět, pozorovat a nabírat zkušenosti. V každé situaci je důležitý náš postoj, který nám ukazuje kdo jsme. Soud, pocit viny a strach - to jsou nejnižší body iluze.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář