Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hypnóza

26. 6. 2010

ObrazekVíte, že stav nazývaný jako hypnóza, je naprosto přirozený jev, do něhož se každý z nás dostává během dne, aniž by si toho všiml?

Hypnóza je přirozený stav hluboké fyzické a psychické uvolněnosti, kdy se naše podvědomí otevírá  a přijímá pozitivní podněty a fantazie.

Metoda Hypnoterapie je přímá cesta do podvědomí člověka, kde lze najít všechny vzory chování, zvyky i omezení. Když se podaří odstranit překážky, naše podvědomí získává větší kontrolu v běžném životě a zvyšuje se schopnost člověka prožít opravdové štěstí.

Jestliže jste uvedeni do stavu hypnózy, stále si uvědomujete své okolí, ale cítíte se volně, že vás nic nerozptyluje. Zkušenost získaná z hypnózy je jakoby polospánek a polobdění.

Přesná definice:

Hypnoterapie je léčení, které se provádí s předmětem v hypnóze.

Pochází z řeckého slova Hypnos – spát.

Hypnoterapie se často používá ke změně témat chování, citového obsahu, postojů a celé řady podmínek, včetně nefunkčních návyků, úzkostí, stresů – souvisejících s nemocemi, bolestmi a osobním rozvojem.

Hypnóza může mít různou hloubku. 

Navození hypnózy se provádí nejčastěji verbálně-fixační metodou za pomoci uspávacích sugescí. Klient fixuje malý lesklý předmět nebo se dívá přímo do očí terapeutovi, který popisuje sugestivně příznaky relaxace, ospalosti a zavírání očí. Je výhodné, je-li k disposici tichá místnost a pohodlné křeslo nebo pohovka. Klient se má uvolnit, nemá se hypnóze ani bránit, ani terapeutovi pomáhat. Sugesce se podávají jistým, klidným, vemlouvavým hlasem, vícekrát se rytmicky opakují, tempo sugerování příznaků se přizpůsobuje reakcím. Navozování hypnózy se často spojuje s počítáním, např. od jedné do desíti.

Hypnózu lze u vnímavých osob navodit nejen v podmínkách vhodných pro usnutí ale i v hluku, v přednáškovém sále apod. Klient nemusí nutně relaxovat, ale může též stát nebo chodit. Při opakování hypnózy může vnímavý klient přejít z normálního stavu do stavu hypnotického na pouhé počítání, nebo na předem určený signál. U dětí se navozování hypnózy daří nejlépe prostřednictvím sugestivního vyvolávání živých fantazijních představ (pohádky, dobrodružného příběhu).

Při dehypnotizaci nejprve terapeut odsugeruje příznaky, které nemají přetrvávat do bdělého stavu. Sugeruje, že se klient bude po skončení hypnózy cítit svěží, spokojeně, aktivní apod., pak dává sugesce, že se postupně probouzí. Často se probouzení spojuje s počítáním od desíti do nuly. Obrazek

Klienti mohou mít řadu předsudků, které je užitečné před hypnotizací odstranit. 

Základem úspěšné hypnózy je jasná dohoda mezi klientem a terapeutem, tedy souhlas klienta a přijetí této metody.

Hypnabilita čili vnímavost k hypnóze je svérázná vlastnost osobnosti. Nelze ji předpovídat ze vzhledu nebo chování, nezáleží také na inteligenci, vzdělání, nebo osobních vlastnostech. Je třeba ji zjistit přímým pokusem o hypnotizaci. Do určité míry ji lze usuzovat ze zkoušek bdělé sugestibility (sugesce automatického přibližování předpažených rukou, sugesce nemožnosti rozpojit sepjaté ruce apod.). Hodnotí se jako vlastnost kladná, protože hypnabilní člověk může při hypnóze prožít zajímavé zážitky a v případě potřeby jí být rychle léčen. Odhaduje se, že do hluboké hypnózy lze uvést asi 15 % populace, do střední 50 %, do lehké 30%; u 5 % osob se nezdaří hypnóza vůbec.

Obvykle se individuální hypnabilita zřetelně projeví již při prvním sezení, jindy se dá přesně určit až při opakovaných sezeních po odstranění počátečního strachu a jiných rušivých faktorů.

ObrazekHypnóza má hluboký vliv na celý organismus a lze tedy vyvolat řadu pozitivních změn v psychických a fyzických funkcích člověka. S úspěchem se dá používat například při úzkostných poruchách, depresích, ale i při psychosomatických onemocněních.

Nelze přehlédnout, že po duševním a emocionálním prožitku následuje vždy přesná tělesná reakce. V případě, že vás něco vyleká nebo pocítíte úzkost, může se odehrát mnoho věcí. Uvnitř organismu dojde k aktivaci sympatického nervstva, které z nadledvinek uvolní adrenalin, a ten vstupem do krevního oběhu zrychlí srdeční činnost a dech. Krevní oběh je odkloněn z vnitřností a kůže do srdečního svalu plic a jiných svalových tkání. Člověk je potom díky síťovému efektu činorodý a bdělý. Pokud ale myslíte na něco příjemného a cítíte se klidně, vaše tělo se uvolní, zároveň se zpomalí dech a srdeční rytmus se zvolní do běžného tempa.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář