Vědci přišli na to, že počet zaznamenaných výskytů rakoviny dramaticky narostl až s příchodem průmyslové revoluce, a to především u osob nižšího věku. Lepší porozumění kořenům nemoci by mohlo přispět k nalezení účinnější obrany proti ní. Studii publikoval časopis Nature Reviews Cancer a pojednání o ní ve čtvrtek zveřejnil Daily Mail.

„V dávných dobách se neprováděly chirurgické zásahy, důkazy rakoviny by tak měly být rozpoznatelné. Absence novotvarů u mumií však znamená, že tato nemoc byla velmi vzácná. Rakovinotvorné faktory se vztahují k obdobím, kdy byla společnost zasažena rozvojem moderního průmyslu,“ uvedl Michael Zimmerman, profesor z manchesterské univerzity, který se na výzkumu podílel.

Aby vystopovali důkazy o rakovině v minulosti, prošel Zimmerman se svým týmem historickou literaturu a prozkoumal fosílie a mumie. Přestože pod jeho mikroskopem prošly vzorky tkáně stovek mumifikovaných těl starých Egypťanů, výskyt rakoviny objevil pouze u jediné. A to i přesto, že je dokázáno, že nádor se mumifikací uchová lépe než zdravá tkáň.

Egyptské mumie v londýnském muzeu. Ilustrační foto

Egyptské mumie v londýnském muzeu. Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

Vědci zároveň vyloučili předpoklad, že Egypťané rakovinou nemohli onemocnět zkrátka proto, že se dožívali příliš nízkého věku. U mumií se totiž nemoci, spojované s vyšším věkem jako například artritida, vyskytují v poměrně hojném počtu. Nádory se zřídkakdy vyskytují i u zkamenělin zvířat a předchůdců lidí. Při výzkumu tisíců kostí neandrtálců byl zaznamenán výskyt rakoviny rovněž pouze jednou.

Moderní doba - moderní nemoc

Ve starých egyptských textech se sice píše o zdravotních problémech, které vykazují známky možné rakoviny, podle vědců však půjde spíš o malomocenství nebo zánět žil. Jako první definovali rakovinu jako samostatnou chorobu zřejmě staří Řekové, kteří rozlišovali mezi zhoubnými a nezhoubnými nádory. Experti se však domnívají, že tuto nemoc popisovali bez větších medicínských znalostí, a navíc její diagnostikování neznamená, že se vyskytovala ve větším počtu.

První komplexnější popis nemoci, jakožto i první operaci prsu zasaženého bujením tkáně, se odehrál v 17. století.

„V industriálních společenstvích je rakovina vedle kardiovaskulárních chorob druhým největším původcem úmrtí. V dávných dobách však byla velmi vzácná,“ uvedla Rosalie Davidová, další z členů výzkumného týmu, letos na onkologické konferenci v Británii.

„V přírodním prostředí se nevyskytuje nic, co by rakovinu mohlo způsobovat. Musí to tedy být nemoc zaviněná člověkem, kvůli znečištění ovzduší a změnám v našem stravování a životním stylu. Naše studie dává nemoci historickou perspektivu, můžeme určit docela přesně, jak často se na tuto chorobu umíralo, protože máme data z předchozího miliónu let, nikoli jen stovek. Tyto údaje nám dávají jasný vzkaz - rakovinu si způsobil člověk," vysvětlila Davidová.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/214150-za-rakovinu-si-muze-moderni-clovek-sam-stari-egyptane-ji-netrpeli.html